Určitě vám nemusím říkat, že fialová patří k mým nejmilejším barvám. Možná je to dokonce moje úplně nejoblíbenější barva. Takže všechno, co jde mám v této nádherné barvě. Tudíž jistě nebude překvapením, že mám i několik fialových rtěnek. Jednu tmavou od Essence, která ale děsně flekatí, takže jsem ji nikdy nevytáhla z domu. Pak jednu světlou od Makeup Revolution a můj nejnovější přírůstek je matný lip cream od NYX v odstínu HAVANA.
Právě z té poslední jsem nejvíc nadšená a nemohla jsem se dočkat až se mi dá na obličeji trochu do pořádku ekzém a taky mě nebudou pálit rty a nebudu je mít šupinkaté, abych si ji konečně mohla vzít. Po několika týdnech čekání konečně nastal den D a já se rozhodla předvést se s tímhle božím odstínem světu. Aby jste tomu rozuměli. Hrozně se mi líbí všechny tmavé rtěnky a všechny divné barvy od šedých přes fialové, křiklavě růžové a oranžové, sytě červené až po divně hnědé a černé. A vzhledem k tomu, že sleduji spoustu zahraničních vlogerek, které tyhle odstíny nosí téměř neustále mi absolutně nepřijde nic divného na tom jít s jakýmkoliv takovým odstínem ven mezi lidi.
Takže zpátky k věci. S radostí jsem si rtěnku nanesla. Vypiplala různými triky k dokonalému vzezření a doladila jednoduchou fialovou linkou na očích. Výsledek byl zkrátka úžasný. Ještě dodám, že na sobě jsem neměla nic šíleného. Obyčejné šedé kalhoty a bílé tričko. V tomhle vzezření jsem tedy jako každý den vyrazila do práce. Celá cesta až tam probíhala úplně normálně. A to jsem schválně pokukovala jestli třeba v někom nevyvolá můj look nějaké podivné či negativní reakce. Ale zkrátka nic. Nikdo nemrkl ani okem.
Jenže pak jsem došla do práce a tam to začalo. Blbé komentáře kolegů o zombie, mrtvolách a chabém zdraví jsem přešla z úsměvem. Nějak jsem to i čekala, takže mi to bylo jedno. Jenže sotva jsem se vrhla do pracovního víru objevilo se, jako na potvoru vedení firmy. Ale vzhledem k tomu, že jsem byla zrovna v plném pracovním nasazení, tak jsem si nedělala starosti. Ještě chvíli se nic nedělo. Zákazníci, kterým jsem se věnovala s mou fialovou rtěnkou žádný problém neměli. Nikdo neutekl ani se nekřižoval, když ke mě šel. Pak se z ničeho nic objevil šéf a oznámil mi něco ve smyslu, že fialová je sice fajn, ale že vedení se to nelíbí, že to vzbuzuje zbytečné emoce. Zůstala jsem chvíli nevěřícně zírat. To jako vážně? Vždyť žijeme v 21. století. Je to jen rtěnka a nikdo jiný s tím problém nemá, říkala jsem si v duchu. Nerada, ale dělám vlny, takže jsem jen pokývala hlavou a za chvíli si šla tu fialovou krásu smýt. Ovšem rozhořčení a rozčarování nad vzniklou situací ve mě zůstalo. Do teď nechápu, jak je něco takového možné. V době, kdy se všichni ohání demokracií, svobodou názoru a tvrdí, jak je důležité být sám sebou a jít si za svým. Očividně jsem, ale naivní a žiji v jiné realitě než ostatní. Možná si říkáte, že z toho dělám zbytečně drama, ale občas i drobnosti dokážou člověka pěkně naštvat. Jsou zkrátka věci, které asi nikdy nepochopím. Včetně chování některých lidí.
