Čarodějnice se vrací

Kam až mi paměť sahá mě fascinovalo všechno magické, kouzelné a tajemné. Proto není divu, že už od nějakých devíti let jsem se začala zajímat o čarodějnictví a okultismus. Tehdy se navíc objevil časopis W.I.T.C.H., kterému jsem naprosto propadla a kupovala ho snad až do svých šestnácti. Ještě do dnes mám všechny koupené díly schované a strážím si je.
Jak jsem rostla dostávalo se mi do rukou stále více a více knih na toto téma. V mojí knihovničce najdete hned několik titulů o čarodějnicích, wicce, andělích a tak podobně. Zhruba do nějakých osmnácti jsem se vším tímhle zabývala poměrně často a intenzivně. Pak, ale přišlo spoustu změn a nových zájmů a kouzla šla k ledu. Naštěstí však ne úplně. Vždycky nějak částečně zasahovaly do mého života. Ať už to byl oltář, který jsem měla ještě v prváku na vysoké v pokoji nebo později stále přítomný pentagram na krku.

Mé intuitivní a spirituální já šlo tedy do pozadí a nastoupila vláda především racionálního a materialistického já. Což je samozřejmě pochopitelné, když se máte najednou stavět na vlastní nohy a řešíte především to, aby jste měli, co jíst, kde spát a další ryze praktické věci dospělého života. 

Nicméně za posledního půl rok se mé životní prostředí konečně trochu ustálilo a má duchovně vyprahlá duše se začala hlásit o slovo. Že prý je taky řada na ní.

 

Znáte takový ten nutkavý pocit, že vám něco chybí a vy pořád nevíte, co to je a ono to nedá a nedá pokoj? 

Tak přesně takový jsem měla několik měsíců než mi došlo, že dušička potřebuje výživu. Hodně k tomu napomohlo to, že jsem v práci dostala na starost oddělení knih o New Age, Duchovních naukách a Esoterice. Najednou jsem začala zjišťovat, že bych si vlastně spoustu z těch knih chtěla přečíst. Začala jsem si říkat, jak je možné, že jsem už docela dlouho nepřečetla žádnou z knih na toto téma? A uvědomila si, že mi to vlastně hrozně chybí. Tak jsem se do toho dala. Pomalu. Polehoučku. Oprášila jsem tarotové karty, pořídila si pár nových polodrahokamů a zase začala meditovat.

Mám toho ještě hodně, co dohánět, ale neskutečně mě mé znovuobjevování a rozšiřování vlastní spirituality baví a naplňuje. Vážně nechápu, jak jsem mohla být tak dlouho "zamrzlá". Zase se začínám cítit víc jako já. Jako čarodějnice, kterou jsem vždycky byla a vždycky budu. Hold už jsem se tak narodila.

Fialová rtěnka aneb mnoho povyku pro nic

Určitě vám nemusím říkat, že fialová patří k mým nejmilejším barvám. Možná je to dokonce moje úplně nejoblíbenější barva. Takže všechno, co jde mám v této nádherné barvě. Tudíž jistě nebude překvapením, že mám i několik fialových rtěnek. Jednu tmavou od Essence, která ale děsně flekatí, takže jsem ji nikdy nevytáhla z domu. Pak jednu světlou od Makeup Revolution a můj nejnovější přírůstek je matný lip cream od NYX v odstínu HAVANA.
Právě z té poslední jsem nejvíc nadšená a nemohla jsem se dočkat až se mi dá na obličeji trochu do pořádku ekzém a taky mě nebudou pálit rty a nebudu je mít šupinkaté, abych si ji konečně mohla vzít. Po několika týdnech čekání konečně nastal den D a já se rozhodla předvést se s tímhle božím odstínem světu. Aby jste tomu rozuměli. Hrozně se mi líbí všechny tmavé rtěnky a všechny divné barvy od šedých přes fialové, křiklavě růžové a oranžové, sytě červené až po divně hnědé a černé. A vzhledem k tomu, že sleduji spoustu zahraničních vlogerek, které tyhle odstíny nosí téměř neustále mi absolutně nepřijde nic divného na tom jít s jakýmkoliv takovým odstínem ven mezi lidi.
Takže zpátky k věci. S radostí jsem si rtěnku nanesla. Vypiplala různými triky k dokonalému vzezření a doladila jednoduchou fialovou linkou na očích. Výsledek byl zkrátka úžasný. Ještě dodám, že na sobě jsem neměla nic šíleného. Obyčejné šedé kalhoty a bílé tričko. V tomhle vzezření jsem tedy jako každý den vyrazila do práce. Celá cesta až tam probíhala úplně normálně. A to jsem schválně pokukovala jestli třeba v někom nevyvolá můj look nějaké podivné či negativní reakce. Ale zkrátka nic. Nikdo nemrkl ani okem.
Jenže pak jsem došla do práce a tam to začalo. Blbé komentáře kolegů o zombie, mrtvolách a chabém zdraví jsem přešla z úsměvem. Nějak jsem to i čekala, takže mi to bylo jedno. Jenže sotva jsem se vrhla do pracovního víru objevilo se, jako na potvoru vedení firmy. Ale vzhledem k tomu, že jsem byla zrovna v plném pracovním nasazení, tak jsem si nedělala starosti. Ještě chvíli se nic nedělo. Zákazníci, kterým jsem se věnovala s mou fialovou rtěnkou žádný problém neměli. Nikdo neutekl ani se nekřižoval, když ke mě šel. Pak se z ničeho nic objevil šéf a oznámil mi něco ve smyslu, že fialová je sice fajn, ale že vedení se to nelíbí, že to vzbuzuje zbytečné emoce. Zůstala jsem chvíli nevěřícně zírat. To jako vážně? Vždyť žijeme v 21. století. Je to jen rtěnka a nikdo jiný s tím problém nemá, říkala jsem si v duchu. Nerada, ale dělám vlny, takže jsem jen pokývala hlavou a za chvíli si šla tu fialovou krásu smýt. Ovšem rozhořčení a rozčarování nad vzniklou situací ve mě zůstalo. Do teď nechápu, jak je něco takového možné. V době, kdy se všichni ohání demokracií, svobodou názoru a tvrdí, jak je důležité být sám sebou a jít si za svým. Očividně jsem, ale naivní a žiji v jiné realitě než ostatní. Možná si říkáte, že z toho dělám zbytečně drama, ale občas i drobnosti dokážou člověka pěkně naštvat. Jsou zkrátka věci, které asi nikdy nepochopím. Včetně chování některých lidí.

Ze skicáku 2.

Skicák je v poslední době můj nejmilejší předmět. Nejvíc teď plním svůj Moleskine, ze kterého jsem konečně přestala mít strach.^^ Snažím se všechny skicy dávat na svůj Instagram. Takže pokud tuhle platformu máte, tak určitě sledujte.;)

Následující obrázky jsou ale ještě ze "starého" velkého skicáku. Nutně bych potřebovala zase začít chodit kreslit podle živého modelu. A střídat figuru a portréty. Protože jsem zjistila, že "pořádný" portrét už jsem nekreslila minimálně dva roky. Nebo mi to tak jen přijde. Takže aspoň trénuji takhle podle fotek, i když si myslím, že to není úplně ono. Ale víte jak se to říká, lepší než drátem do oka.^^

Zelená linka

Dlouho už tady nebyl líčící příspěvek. Přitom na kosmetiku jsem nijak extra nezanevřela. Používám ji pořád. Je sice fakt, že od doby, co jsem začala zase kreslit, tak už jí tolik nenakupuji, ale ani mi to nějak nechybí. Mám už skoro všechno, co jsem chtěla. Mimoto místa není nazbyt.^^

Ale k dnešnímu líčení. Po dlouhé době jsem vytáhla Sleek paletku Garden of Eden a pro změnu se víc zaměřila na ty fialovo-hnědé stíny v ní.

Na spodní linku jsem použila zelený stín. Líbí se mi ten kontrast a prý jsou teď barevné linky "v kurzu".^^

Sice bych si tu zelenou představovala ještě výraznější, ale i tak to celkem jde. Příště tomu zkusím dát třeba nějaký výraznější podklad.

Jinak mám novou řasenku. Push up Drama od Maybelline. Zatím jsem se úplně nerozhodla jestli je víc super nebo nic moc. Je to tak půl na půl. Tak snad se to brzy vyvrbí a budu mít jasno. 

Ostatní produkty jsou klasika. Na obočí sada od Makeup Revolution, tvářenka od NYC a rozjasňovač Mary-Lou Manizer od the Balm, který absolutně neubývá a to ho už mám přes rok. o_O A na rtech moje asi nejpoužívanější rtěnka od Rimmel v odstínu Asia.

Hektický březen

Ani jsem se nestihla rozkoukat a najednou je celý březen v tahu. Dělo se toho tolik, že ještě teď nevím, kde mi hlava stojí. Hodně se toho dělo v práci. Taky jsme byli asi na týden o velikonočních svátcích za mojí rodinou. Podařilo se mi jít jednou běhat a docela dost jsem toho nakreslila. Určitě zase bude článek ze skicáku. Ale pokud by se vám nechtělo čekat, tak teď docela často přidávám fotky z kreslení na svůj Instagram. Odkaz zde.
K mému vlastnímu překvapení se mi i hezky daří škrtat věci z jarního wishlistu. Z toho mám fakt radost.
Mimoto jste si určitě všimli, že venku už je konečně krásně. Moc jsem se už na teplo a vonící stromy těšila. Nejraději bych teď byla pořád někde v přírodě, ale práce nepočká.
Doufám, že duben nebude tak šílený a dostanu se i k nějakému tomu psaní tady na blog. Vážně mě pak mrzí, když je to tady zamrzlé. Hlavně když mám v záloze spoustu článků. Jen je napsat.

O žehlení a domácích pracích

Jako náctiletá jsem žehlení nesnášela. Komu by se taky v té době líbily jakékoliv domácí práce? Ale stejně jsem je musela vykonávat. Od holky se to tak nějak očekává, že k uklízení bude mít bližší a důvěrnější vztah než kluk. Rodiče se sice snažili mezi mnou a bratrem jednotlivé úkoly v rámci férovosti dělit, ale přiznejme si, že v praxi to moc nefungovalo. Stále existovaly věci, které jsem zásadně dělala jen já. Jako třeba již zmíněné žehlení. Rozhodně však nemůžu tvrdit, že jsem žehlila nějak extra často. Většinou stejně žehlila mamka. Asi se na to nemohla dívat.

Když jsem pak šla na vysokou a osamostatnila se, žehlení z mého života vymizelo úplně. Na kolejích jsem prala málokdy, protože tamní prací systém byl podivný a hlavně pračky byly děsné. Takže k praní jsem se uchylovala jen v naprosto nezbytném případě. Když to šlo, tak jsem všechno špinavé prádlo odvezla s sebou k rodičům, kde mi ho naše super moderní pračka vyprala v cukuletu a mamka protáhla pod žehličkou. Na konci víkendu jsem tak měla všechno čisté a vyžehlené. Tudíž něco jako žehličku jsem mezi svou nutnou výbavu nepočítala.
Popravdě si myslím, že kdybych dál bydlela někde sama, tak žehličku nevlastním do dnes. Zkrátka bych ji nepotřebovala, protože by mi to nepřipadalo důležité.

Realita je však taková, že od doby, co jsem se přistěhovala do Prahy a bydlím se svým Milým, tak jsem si žehlení docela oblíbila. Můj pohled se na tuhle dříve otravnou činnost úplně změnil. Jasně pořád se mi do ní občas nechce a někdy na mě vyprané prádlo kouká smutně i týden, ale když už se k tomu konečně dostanu, tak mě to opravdu baví a užívám si to. Nejraději mám když jsem sama doma. To si pustím nahlas písničky, audioknihu nebo zapnu nějaké dlouhé povídací video od některé oblíbené blogerky a jde se na věc.
Uvědomila jsem si jaká je to krásná relaxační činnost. Myšlenky nechám volně plynout a ničím se nestresuji. Zkrátka pohoda. U žehlení mě taky někdy napadají ty nejlepší myšlenky a nápady. Jako třeba když mi došlo, jak je to vlastně skvělé, že mám komu to prádlo žehlit. Takže pokaždé když teď žehlím, tak si uvědomím jaké mám štěstí a jak moc jsem vděčná za všechno dobré a krásné, co mě dosud potkalo. A to je na celé této činnosti to nejlepší. Má skoro meditativní účinky. Přiznejme si totiž, že jen málokdy si ve všem tom každodenním shonu uvědomujeme, jak moc bychom měli být vděční. Nebo si najdeme chvíli času jen pro sebe a naše myšlenky. Nezatracujme tedy pozitiva domácích prací a až příště budete žehlit, vysávat nebo mýt nádobí na chvíli se do té činnosti ponořte a uvidíte, co to přinese. Kromě pocitu vnitřního klidu a radosti z dobře odvedené práce vás to třeba i začne bavit.

Máte taky nějakou oblíbenou domácí práci? A kterou naopak absolutně nesnášíte? Za mě je to vytírání. A proč? To se dozvíte třeba v nějakém příštím článku.

Jen přežít další den

Znáte to když se probudíte a ještě než vylezete z postele tak začnete tušit, že dneska byste raději měli zůstat zachumlaní pod dekou a nevystrkovat nos. Je to takový neurčitý pocit. Dalo by se říct šestý smysl nebo intuice. Bohužel, ale málokdy můžete zůstat v té posteli a přečkat v bezpečí do dalšího dne. Většinou si hned z kraje uvědomíte, že ten den máte spoustu nevyhnutelných povinností. Obzvlášť takhle uprostřed týdne. Protože je, ale teprve ráno tak si ještě plní optimismu řeknete, že to bude určitě skvělý den a jdete se vrhnout do víru života. Jaká to naivní chyba.

Přesně s tímhle jsem se vzbudila dnes. Všechno vypadalo v pohodě, ale pak z ničeho nic se objevila a celou mě pohltila. Špatná nálada, otrávenost a nechuť. To si tak sedíte. Necháváte myšlenky plout kam se jim zachce a najednou se vám do mysli začnou vkrádat pochybnosti. Začnete mít špatné svědomí, že neděláte nic užitečného a pak to na vás padne. Pocit, že mrháte drahocenným časem, že jste malí a bezvýznamní a tak dále. V mysli se vám zjevují jen myšlenky na všechny vaše neúspěchy a všechno, co děláte špatně. A tím pro vás krásný den končí. Celý jeho zbytek je na nic. Všechno a všichni vás prudí. Na co sáhnete se pokazí. Je jedno, že venku svítí sluníčko a racionálně nemáte jediný důvod pro to být nešťastní nebo si na cokoliv stěžovat. Je konec. Teď už vám zbývá jen doufat, že to do večera nějak vydržíte a zítra se vzbudíte a bude to pryč.

Nesnáším když na mě padne tahle nálada. Za ty roky, co s ní svádím boj jsem nenašla způsob, jak ji porazit nebo aspoň zahnat. Je sice pravda, že za posledních několik let už její návštěvy nejsou tak časté, ale přesto se pořád vrací. Některých věcí, nálad a pocitů se zkrátka nezbavíte. Jsou vaší součástí. Člověk se asi s nimi hold musí naučit žít a přijmout je za své.

Stává se vám to někdy taky? Máte nějaký osvědčený způsob, jak se z takové nanicovaté nálady dostat? Vážně by mě to zajímalo, protože by se mi to určitě do budoucna hodilo.

Ze skicáku 1.

V rámci produktivního roku 2016 se snažím moc nezahálet a kreslit, co to jen jde. Sice tak dva týdny v lednu jsem tužku nevzala do ruky vůbec, ale i tak se mi podařilo něco málo obrázků nastřádat. Zkouším nové techniky a styly. Zamilovala jsem si v poslední době hlavně fixy. Jak na linku, tak na stínování. Nedá se to totiž gumovat a to mě nutí si víc každý tah trochu víc rozmyslet. 

První koláž skic je plná naprosto náhodných obrázků. Zelené jsou z cestovního Moleskinu, takže mi zabraly třeba tak pět minut. Docela uvažuji nad pořádnou ilustrací Edith z Crimson Peak, která je vlevo dole. Taky ta hradní scenérie by možná stála za detailnější prozkoumání. A kdybyste se náhodou divili, proč je ta královna vybarvená jen z části, tak je to proto, že se mi ji podařilo rozmazat. Kdo mohl tušit, že se ten fix na lineart bude pod Promarker fixem rozpouštět? No navztekala jsem se kvůli tomu hodně.

Nějakou dobu jsem měla takové medailonkové období. Hrozně se mi to zalíbilo a asi jich v budoucnu uvidíte více. Taky jsem si neodpustila aspoň jeden obrázek Elsy, protože Frozen u mě už od Vánoc vede hned na několika frontách. Mám s ním stolní kalendář a hromadu samolepek do diáře. A u toho to určitě neskončí.

Nejvíc mě, ale v poslední době provází Harry Potter. Pravděpodobně díky blížícímu se filmu mě chytla naprostá "potterovská" mánie. Tudíž když mě zrovna nebaví poslouchat písničky, tak si u kreslení pouštím audioknihy. Taky jsem během nemohoucnosti zhlédla dva filmy a v práci pořád pokukuji po všech knížkách, které mi ještě chybí do sbírky. A taky pořád uvažuji nad omalovánkami s HP tématikou. Ty si asi nakonec taky neodpustím. Harryho určitě čekejte ještě spoustu a spoustu. Tohle jsou zatím prvotní návrhy vzhledu hlavních postav. Musím říct, že jsem s nimi celkem spokojená. Teď už je jen dostat do ruky, aby pokaždé vypadali stejně.

Která skica vás zaujala nejvíce a co říkáte na fixy?

Moje Whole30 - 4.týden. A co dál?

Včera byl poslední den mého snažení. Jsem na sebe fakt pyšná. Čtvrtý týden už byl docela hračka. Chutě mě nějak extrémně netrápily a návštěvu rodiny jsem taky přežila bez větší úhony. I když ty záviny od babičky byly opravdu lákavé, odolala jsem.
Cítím se teď skvěle. Nic mě nebolí, ekzém je tak na 99% pryč, jsem plná energie a hrozně dobře spím. A to je jen zlomek benefitů, které mi to přineslo. Největší radost mám z toho, že se teď vlezu do šatů na ples a sukně po babičce. Aby jste rozuměli šaty jsem měla naposledy na sobě na oslavu osmnáctých narozenin a to už je nějakou chvilku. A sukni mám ve skříni skoro rok a do teď jsem ji nevytáhla. Jinak pokud by vás přesně zajímalo kolik kilogramů mi za těch 30 dní zmizelo, tak je to přesně 6 kg. Přijde mi to neuvěřitelné. Dokonce mi už ani nechybí sladké. Bohatě si vystačím s ovocem.

A co bude dál? 

Dneska začala zaváděcí fáze. Takže jsem si na snídani dala ovesnou kaši, na kterou jsem se moc těšila. K mé nelibosti ve vločkách bylo i 20 %  pšeničné vlákniny, ale tak zkusila jsem to. Popravdě mi to až tak nechutnalo. A celé dopoledne mi bylo nějak divně od žaludku. S obilovinami tedy asi kamarádit moc nebudeme.
V příštích dnech bych chtěla vyzkoušet ještě mléčné výrobky. Hlavně nějaký sýr. Bez zbytku se klidně obejdu. Mléko jako takové mi nechybí. Obzvlášť po tom, co jsem se zamilovala do toho kokosového. Jogurty a kefíry jsem moc nejedla ani předtím.
Co se týče luštěnin, tak těm se asi budu vyhýbat dál. Vidím to maximálně tak na občas nějakou tu čočku nebo hrášek.
Za těch třicet dní jsem si na stravu ve Whole30 hrozně zvykla a nějak se mi ji nechce opouštět, ale protože ráda peču a chci to trochu volnější, tak se asi vrhnu na paleo stravu. S tím, že občas když nebude zbytí nebo na to budu mít vyloženě chuť si dám něco speciálního. Třeba pizzu nebo burrito. Uvidíme.
Momentálně jsem spokojená s tím, jak to je a dál sbírám informace a tipy na zdravější stravování. Každopádně jsem se rozhodla, že celý striktní program Whole30 si určitě zase zopakuji na jaře. Pravděpodobně v dubnu. Nechcete se někdo přidat?

Moje Whole30 - 3.týden

Poslední týden přede mnou. Ten třetí byl už o dost lepší než první dva. Zjistila jsem, že se vlezu do kalhot, které mě předtím hrozně vytáčely a zařezávaly se mi do kůže. Teď už mi sedí skoro perfektně. Uprostřed týdne jsem testovala oříšky. Dřív mě z nich svědilo patro. Teď jich můžu sníst celý balík a nic. Jsem z toho nadšená a v průběhu týdne jsem je párkrát zařadila do stravy. Taky se musím přiznat, že jsem měla uprostřed týdne brambůrky. Vím, že podle programu jsou v podstatě zakázané, ale už jsem to nemohla vydržet. Na druhou stranu mi "na chuť" stačila jedna malá miska a i tak už mi to pak přišlo hrozně slané a o ničem. Což si myslím, že je pokrok. Pořád jsem taky myslela na čokoládu, ale už ne tak zoufale a tragicky jako předtím. Ke konci týdne jsem se rozhodla vyzkoušet kokosové mléko. Dala jsem si ho do kafe, protože samotná černá káva mi prostě vůbec nejede. Já sice nejsem žádný kávový závislák a nepotřebuji ji mít každý den, ale občas si ji ke snídani dám ráda. Z výsledné kombinace kávy a kokosové mléka jsem byla nadšená. Vůbec mi momentálně kokosové mléko přijde jako naprosto geniální věc. Mohla bych ho jíst po lžičkách, ale samozřejmě jsem to neudělala. Každopádně myslím, že ho s radostí zařadím do běžné spotřeby. Taky bych ráda vyzkoušela ještě mandlové mléko.
Jinak pořád se cítím skvěle. Možná ještě líp než minulý týden. Ekzém už je skoro pryč, spím jak dřevo a ráno se probouzím vyspaná. Pomalu mi přestává dělat problém vyhrabat se ráno z postele. Taky mám pocit, že začínám být nějaká hyperaktivní a hrozně bych chtěla jít běhat a cvičit, ale to zatím pořádně kvůli ruce nemůžu. Taky mě už skoro nebolí klouby.
Jsem zvědavá co přinese poslední etapa. Jedu totiž na víkend za rodinou takže to bude asi dost test vůle. Kvůli všem těm dobrotám u babiček. Ale myslím, že to zvládnu.

Tohle letos musím vidět - 2016

Stejně jako loni už i letos přesně vím, co z nové filmové tvorby bych ráda viděla. A přestože jsem měla trochu obavy, že rok 2016 bude slabší nakonec se na scénu vylouply opravdu zajímavé kousky, na které jsem opravdu hodně zvědavá. Tak se na to pojďme podívat.

Osm hrozných

Režie: Quentin Tarantino

Hrají: Samuel L. Jackson, Kurt Russell, Jennifer Jason Leigh

Proč to chci vidět:
Upřímně Tarantinovy filmy až tak nežeru, ale i tak se na jeho filmy kouknu ráda. Mají hold něco do sebe a skoro nikdy to není zbytečně strávený čas. Navíc herecké obsazení vypadá poměrně slibně.

Odkaz na ČSFD

REVENANT Zmrtvýchvstání

Režie: Alejandro González Iñárritu

Hrají: Leonardo DiCaprio, Tom Hardy, Domhnall Gleeson

Proč to chci vidět:
Leo, sníh a hrozně zajímavá kamera. Co víc k tomu říct? Vypadá to fakt dobře a opravdu doufám, že Leo za to konečně získá toho Oscara. 

Odkaz na ČSFD

Lída Baarová
Režie: Filip Renč
Hrají: Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard
Proč to chci vidět:

Historické filmy mám ráda. A ty z naší minulosti jsou taky kolikrát velice zajímavé. Navíc je to o jedné z nejznámějších hereček minulého století. A ty kostýmy, to bude podívaná. Jsem vážně moc zvědavá jaké to bude.

Odkaz na ČSFD

Dánská dívka
Režie: Tom Hooper

Hrají: Eddie Redmayne, Alicia Vikander, Amber Heard

Proč to chci vidět: 

Podle mého je téma filmu trochu kontroverzní, ale to se mi na něm líbí. Eddie je výborný herec a z traileru to vypadá na velice emotivní zážitek. Moc se na to těším.

Odkaz na ČSFD

Brooklyn
Režie: John Crowley

Hrají: Saoirse Ronan, Domhnall Gleeson, Emory Cohen
Proč to chci vidět:

Romantika z minulého století? To je něco pro mě. K tomu Saoirse a Domhnall. A minimálně půlka je točená v Irsku. To prostě nemůže být špatné.

Odkaz na ČSFD

Zootropolis: Město zvířat

Režie: Byron Howard, Rich Moore
Hrají: Ginnifer Goodwin, Jason Bateman, Alan Tudyk
Proč to chci vidět:
Dvě slova. Animovaná zvířátka. Animáky zbožňuji a každý rok jich vzniká několik. A tohle vypadá jako povedená komedie. Ze scénky o lenochodech umírám smíchy. Navíc jedna z hlavních postav je liška. A vy víte, že lišky jsou boží.
Odkaz na ČSFD

Divergence: Aliance
Režie: Robert Schwentke
Hrají: Shailene Woodley, Theo James, Naomi Watts
Proč to chci vidět:
Upřímně se na to kouknu asi jen ze setrvačnosti. Po tom, co jsem přečetla předlohu a byla z ní naprosto zklamaná se ani moc na ten film netěším. Kromě toho to ti chytráci rozdělili na dvě části z čehož jsem celkem otrávená, ale tak třeba to nebude taková hrůza.
Odkaz na ČSFD

Kapitán Amerika: Občanská válka
Režie: Anthony a Joe Russo

Hrají: Chris Evans, Robert Downey Jr., Scarlett Johansson
Proč to chci vidět:
Marvel filmy jsou moje láska. Mohla bych se na ně dívat pořád. Přijde mi naprosto geniální, jak to mají hezky všechno naplánované a vymyšlené a provázané. A každý rok se nemůžu nové marvelovky dočkat. Nevím, co budu za pár let dělat až to skončí. To bude stejně smutné jako když byl poslední Harry Potter.
Odkaz na ČSFD

X-Men: Apokalypsa
Režie: Bryan Singer
Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence
Proč to chci vidět:
Další Marvel tentokrát sice trochu jiná série, ale úplně stejně boží. Od doby, co tam jsou James a Michael se toho nemůžu nabažit. Na tohle se fakt hrozně moc těším.
Odkaz na ČSFD

Alenka v říši divů: Za zrcadlem

Režie: James Bobin
Hrají: Johnny Depp, Mia Wasikowska, Helena Bonham Carter
Proč to chci vidět:
První Alenku mám moc ráda. To víte Tim Burton a skvělí herci. Prostě dokonalost. Jsem docela zvědavá, jak to dopadne s jiným režisérem. Ale podle traileru to minimálně vypadá, že se bude čím kochat. Hrozně se mi líbí estetika celého filmu.
Odkaz na ČSFD

Warcraft: První střet
Režie: Duncan Jones
Hrají: Ben Foster, Travis Fimmel, Dominic Cooper
Proč to chci vidět:
Tenhle film je pro mě už teď srdcová záležitost a jeden z nejdůležitějších filmů roku. I když to bude blbost stejně to budu milovat. Proč? Protože hra Warcraft je něco, co mě neskutečně ovlivnilo. A teď nemyslím WoWko, ale klasický Warcraft III s Arthasem. Hrála jsem to asi tak milionkrát a určitě to ještě milionkrát budu hrát. Právě Warcraft mě poprvé ponoukl k tomu, že se chci vydat na cestu umělce. Jako malá jsem snila o tom, že jednou budu animovat nebo navrhovat postavy a věci pro Blizzard. Následně jsem toužila po tom, že až jednou natočí o Warcraftu film, protože jsem prostě věděla, že ho časem musí natočit, tak že u toho chci být. Jak vidíte zatím se mi to nesplnilo, ale třeba to ještě přijde. Takže je snad jasné, proč jsem z toho tak odvařená.
Odkaz na ČSFD

Obr Dobr

Režie: Steven Spielberg
Hrají: Mark Rylance, Bill Hader, Penelope Wilton
Proč to chci vidět:
Pohádky to je moje. Tahle je navíc podle předlohy od Roalda Dahla a jeho příběhy jsou zkrátka kouzelné a zábavné. Myslím, že to bude moc pěkné.
Odkaz na ČSFD

Star Trek. Do neznáma
Režie: Justin Lin
Hrají: Chris Pine, Zachary Quinto, Zoe Saldana
Proč to chci vidět:
Star Trek mě popravdě až tak nebere. Ale předchozí dva filmy mi nepřišly až tak hrozné a sci-fi mám docela ráda. Vždycky mě zajímá, co za nové planety a stvoření tvůrci vymysleli. Zkrátka je to skvělé pro inspiraci. 

Odkaz na ČSFD

Sebevražedný oddíl

Režie: David Ayer
Hrají: Jared Leto, Will Smith, Margot Robbie
Proč to chci vidět:
Musím přiznat, že DC mě kromě Batmana až tak nezajímá, ale tohle vypadá fakt zajímavě. Jared Leto jako Joker? To prostě musím vidět.
Odkaz na ČSFD

Tajný život mazlíčků

Režie: Chris Renaud, Yarrow Cheney
Hrají: Kevin Hart, Louis C. K., Eric Stonestreet
Proč to chci vidět:
Budu se opakovat. Animovaná zvířátka. Z traileru padám smíchy pod stůl. Není o čem mluvit. Pro mě skoro povinnost vidět.

Underworld: Next Generation
Režie: Anna Foerster
Hrají: India Eisley, Kate Beckinsale, Tobias Menzies
Proč to chci vidět:
Vlastně jsem do teď ani netušila, že má nový Underworld být. Uvidíme jestli vůbec bude. Třeba si to ještě rozmyslí nebo ho posunout. Ne, že by mě celá Underworld série až tak bavila, ale viděla jsem skoro všechny filmy o upírech a jsem zvědavá. 

Odkaz na ČSFD

Fantastická zvířata a kde je najít

Režie: David Yates
Hrají: Eddie Redmayne, Colin Farrell, Ron Perlman
Proč to chci vidět:
Tohohle filmu se nemůžu dočkat. Bála jsem se, že potom, co dotočili skoro všechny moje oblíbené série nebudu se mít na co ke konci roku těšit. Mimoto svět Harryho Pottera je moje srdeční záležitost a cokoliv nového s touto tématikou je jako zázrak. Těším se jak malá. A čekejte, že budu absolutně posedlá. Rozhodně to bude vrchol a skvělý filmový závěr letošního roku.
Odkaz na ČSFD

Tak a to je vše. Celkem 17 filmů, tak doufám, že se mi podaří je všechny vidět. Co vy? Jste na některý z uvedených zvědaví? Nebo se těšíte na nějaký, který jsem nezmínila?

Moje Whole30 - 2.týden

Chybí mi sladké a sýry. Většina mých myšlenek se točí kolem jídla. Furt koukám na recepty do kuchařek. Hlavně na moučníky, koláče a dezerty. Pomalu plánuji, co všechno upeču až bude konec. Taky se snažím vymyslet čím pak nahradím cukr. Po urputném hledání jsem jako možnost uvážila med a stévii. Tak uvidíme, co z toho pak bude.
Ke konci druhého týdne mě už pomalu přestává všechno to jídlo bavit. Vajíčka a maso se mi začíná trochu zajídat. Stejně tak zelenina. Takže vymyslet jídelníček na další týden není jen tak. Navíc jsem si v neděli poranila ruku. Tudíž pořádně nic nemůžu. A levou se všechno dělá dost blbě. Vážně jsem uvažovala, že s celým Whole30 seknu a raději si dám horkou čokoládu. Ale zatím jsem to nevzdala. Přece jen už trochu pozoruji nějaké pozitivní změny. Dobře spím, vůbec se necítím jak žok a ekzém se taky celkem lepší. Zkrátka se cítím fajn. Jen doufám, že ty chutě na sladké už konečně zmizí.

Moje Whole30 - 1.týden

Pokud jste četli o mých novoročních předsevzetích /zde/, tak víte, že jedním z bodů bylo vyzkoušet program Whole30. Neb nebyl důvod zrovna s tímhle otálet pustila jsem se s příchodem prvního pracovního týdne do toho. Hezky rovnou po hlavě. Tedy úplně po hlavě ne. Nejdříve jsem si přečetla knihu Whole30. Najdete v ní vše potřebné k tomu, aby jste se do programu mohli pustit. Dozvíte se o co se jedná, najdete tam různé tipy a odpovědi na nejrůznější otázky a dokonce i spoustu receptů.
Nebudu vám, tady zdlouhavě psát, jak to celé funguje. To si můžete dohledat sami. Jen vám ve zkratce vypíšu suroviny, které jsou během Whole30 vyřazeny z jídelníčku. Těmi jsou:

* mléčné výrobky
* obiloviny
* luštěniny
* cukr
* alkohol
* všechny průmyslově zpracované potraviny

Možná vás to trochu vyděsilo, ale pravdou je, že toho je ještě spousta, co jíst můžete. Jsou to:

* maso
* vejce
* zelenina
* ovoce
* ořechy a semínka

Pokud by jste si chtěli o celém Whole30 přečíst něco víc doporučuji knihu Jídlo na prvním místě. Nebo stačí zapátrat na internetu. Dneska už najdete spoustu stránek i česky zabývajících se touto tématikou.

Já jsem se tedy do programu pustila 4.1.2016. Což je zhruba týden. Jídelníček jsem si sestavila sama, protože mě úplně nebaví vařit přesně podle receptů. Raději si něco vymyslím sama s pomocí improvizace. Zatím mi to stačilo, tak uvidím jestli v průběhu dalších týdnů nebudu mít potřebu zapátrat po nějakých konkrétních receptech. Nemůžu si stěžovat, že bych nějak extra hladověla. Už po tom týdnu jsem si na nový stravovací režim zvykla celkem bez problémů. Jediné, co mi fakt chybí a na co neustále myslím je čokoláda. A obecně sladké. Což jsem, ale čekala. Vzhledem k tomu, že jsem naprostý cukrový závislák, a když jsem ve stresu jsem schopná sníst hromadu čokolády, zajíst ji želé bonbóny a to celé ještě zapít sladkou limonádou. Zkrátka jsem si moc dobře nedokázala představit, jak budu bez cukru fungovat. Očividně to, ale jde.
Pár dní jsem sice byla trošku podrážděná a unavená, ale jinak nemůžu říct, že bych měla nějaké velké abstinenční příznaky z nedostatku cukru. Na druhou stranu je fakt, že vzhledem k tomu, že se může ovoce, tak jsem měla za celý týden asi 2 banány, červené hrozny a zelené jablko. Takže nějaký cukr se mi pořád ve stravě objevuje, ale myslím, že oproti tomu, co jsem do sebe cpala dřív je to naprosté minimum.
První týden bych tedy shrnula, jako celkem pohodový. Opravdu jsem to čekala horší, tak uvidíme, jak to půjde dál.

Co jsem našla pod stromečkem

Vánoce jsou úspěšně za námi, Silvestr jsem letos taky přežila úspěšně, ale ještě pořád jsem vám nenapsala, co hezkého jsem dostala pod stromeček. Nebudu tady vypisovat všechno. Jen vám ukážu ty věci, ze kterých jsem měla o něco větší radost než z ostatních.
Mimochodem původně jsem chtěla nafotit vlastní fotky, ale protože světelné podmínky a čas jsou opět mým nepřítelem budou vám pro tentokrát muset stačit pro představu ty z internetu.

Objemově největším dárkem byla hra Talisman. Toužila jsem po ní už hrozně dlouho. Vztahuje se k ní totiž historka z dětství, kdy jsem ji hrála poprvé. Má nádherné ilustrace a už se nemůžu dočkat až si ji zahrajeme. Až teda přelouskám pravidla, které mají tak 30 stran.

Další radostí, kterou teď nosím pořád, byl přívěsek Targaryenů. Pokud jsem to snad ještě nezmiňovala, tak jsem velký fanoušek Hry o Trůny a zejména Targaryenů. Za posledních pár let dostávám k Vánocům pokaždé něco s jejich znakem. Takže už mám tričko, hrnek a přívěsek. Jsem zvědavá, co to bude příští Vánoce.

Že jsem naprosto propadla kosmetice Urban Decay je dávno známo. Proto jsem se i letos nemohla dočkat až vyjde nová Vice 4 paletka. Týdny před vydáním jsem sledovala všechny příspěvky a videa, která o této paletce vznikly. Zamilovala jsem si ji na první pohled. A vzhledem k loňským komplikacím se sehnáním Vice 3, jsem hned od začátku věděla, že ji musím mít hned jak se objeví. Nakonec mi byla slíbena k Vánocům. Takže jsem tušila, že ji pod stromečkem najdu, ale přesto jsem měla malé pochybnosti. Co když se vyprodala dřív než pro ni můj Milý stačil zajít? Naštěstí byly mé obavy zbytečné. Vice 4 pod stromečkem opravdu byla a já z toho mám obrovskou radost. Hned jak budu mít chvíli na nějaké to líčení s ní určitě to uvidíte na blogu.

U barviček ještě zůstaneme. Jako poslední jsem si totiž za přispění rodiny pořídila Promarker fixy. Jsem z nich absolutně nadšená a těším se až s nimi něco pořádného nakreslím. Celkem jich mám 15. Deset z toho jsou barevné základní barvy a pět jsou odstíny šedé. Možná na ně časem udělám nějaký samostatný článek. Zajímalo by vás to?

Co udělalo největší radost pod stromečkem vám?

Filmy za rok 2015

Posledně jsme měli článek o knihách. Tentokrát to bude to stejné v bledě modrém o filmech. Miluji filmy a vše kolem nich a hrozně mě baví na ně koukat. To už ale určitě víte. Nejraději je sleduji v kině. Kam díky tomu, že píšu recenze chodím docela často. Za rok 2015 jsem byla v kině celkem na 17 filmech.
Byly to tyto:

+ Nezlomný
+ EXODUS: Bohové a Králové
+ E.A.Poe: Podivný experiment
+ Mortdecai: Grandiózní případ
+ Čarovný les
+ Popelka
+ Rezistence
+ S láskou Rosie
+ Ladíme 2
+ Avengers: Age of Ultron
+ Papírová města
+ Dítě číslo 44
+ Mimoni
+ Jurský svět
+ Labyrint: Zkoušky ohněm
+ Hunger Games: Síla vzdoru 2. část
+ Star Wars VII: Síla se probouzí

Pokud to srovnáte s článkem o filmech, na které jsem se v roce 2015 chystala zjistíte, že se mi většina podařila splnit. Článek tady.
Mezi tři nejlepší filmy se pak zařadily tyto:

1, Popelka
Naprosto úchvatný film. Hned se zařadil mezi mé nejoblíbenější. Mohla bych se na něj dívat pořád. Dokonalá disneyovská pohádka. A ty kostýmy. *inlove*

2, Hunger Games: Síla vzdoru 2.část
Na tenhle jsem se obzvlášť těšila.Jsem zarytý fanoušek celé série. Nedám na ni dopustit a poslední film byl pro mě zkrátka perfektní.

3, Star Wars VII: Síla se probouzí
Až do teď mě celý Star Wars svět nechával naprosto chladnou. Na film jsem šla spíš ze zvědavosti, než že bych byla fanda. Ale po shlédnutí se vše změnilo. Kylo Ren je totiž boží a už se nemůžu dočkat, jak to s ním bude dál.*totallyinlove*

Nejhorší film určit nedokážu. Z těch, co jsem viděla v kině nemůžu říct, že by byl nějaký vyloženě hrozný nebo mě nudil. Zkrátka žádná velká tragédie.
Jinak podtržené filmy jsou ty, ke kterým jsem psala recenze. Ty můžete zhlédnout na YouTube kanálu Filmových Novinek. Odkaz zde. Vřele doporučuji sledovat je celý rok, pokud máte rádi filmy tak jako já.

Na čem jste byli v loňském roce vy? Který film byl pro vás ten nejlepší?

Knihy za rok 2015

Knížky patří k mým každodenním společníkům. Kromě toho, že s nimi pracuji, tak je i čtu. Další rok uběhl jako voda a tak vám zase s radostí můžu ukázat můj seznam přečtených a koupených knih za rok 2015.
Celkem jsem jich tedy přečetla 28. Což je o dvě méně než loni. Není to taková hrůza, ale ráda bych se polepšila. Navíc v prosinci jsem mám dojem nečetla skoro nic neb jsem neměla na čtení ani pomyšlení.

Vybrat letos těch pět nejlepších byl docela oříšek. Nemůžu totiž říct, že by mě nějaká kniha vyloženě super extra nadchla. Každopádně mezi ty, které bych si klidně přečetla znovu patří:

Černobílý svět - Kathryn Stockett
Krásný příběh ze života. Místy dost děsivý.
Je podle ní natočen i film, který vřele doporučuji, pokud jste líní číst.

Ada a myší strašidlo - Chris Riddell
 Roztomilý příběh pro děti o holčičce, co bydlí na zámku. Nádherné ilustrace a hrozně vtipné.

Magisterium: Železná zkouška - Holly Black, Cassandra Clare
Po Harrym Potterovi snad první "čarodějnický" příběh, který mě opravdu zaujal. Cal je trochu fracek, ale děj je celkem zajímavý. Hlavně ke konci, takže už se těším až si přečtu další část.

Život bez pšenice - William Davis
Tohle asi nutně znovu číst nemusím, ale rozhodně je to kniha, která mi částečně změnila pohled na jídlo.

Labyrint - James Dashner
Po Hunger Games konečně taky docela zajímavá dystopie, která si všechny tři díly celkem drží kvalitu. Na filmy rovnou zapomeňte. Mají s knihou společné tak maximálně jména postav. Přesto je obojí super.

         

    

Občas se stane, že sáhnete po něčem fakt špatném nebo nudném, ale je vám líto to nedočíst. Pro mě to tentokrát byly tyto knihy.

Aliance - Veronica Roth
Bohužel největší zklamání roku. Což mě neuvěřitelně štve, protože celá série i první polovina této knihy je skvělá a hrozně mě to bavilo. Ale ten konec. Pro mě naprosto zabitý potenciál.

Girl Online - Zoe Sugg
Tohle byla asi nejtrapnější a nejkýčovitější knížka roku. Jsem ráda, že jsem si ji nekoupila.

Já JůTuber
Nakonec největší tragédie roku. Detailnější recenzi můžete vidět na mém YT kanále.

Zde máte celý seznam přečtených knih:

1, Bridget Jones: Láskou šílená
2, Pán prstenů: Společenstvo prstenu /znovu/
3, Černobílý svět
4, Pán prstenů: Dvě věže /znovu/
5, Pán prstenů: Návrat krále /znovu/
6, Ada a myší strašidlo
7, Velikost XL. Kila navíc přibývají
8, Nářek - lest vílí královny
9, Od zítřka budu sexy třicítka
10, Malý bílý koníček
11, Aliance
12, Ty
13, Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas
14, Girl Online
15, Jeho královna
16, Deníček moderního fotra
17, Kronika prokletých zaklínačů: Nádherný zmatek
18, Keltové
19, Čarodějnice /Děsivé dějiny/
20, Dublin /Děsivé dějiny/
21, Magisterium: Železná zkouška
22, Toltécké umění života a smrti
23, Život bez pšenice
24, Jednoduše buďte úspěšní
25, Labyrint: Útěk
26, Labyrint: Spáleniště
27, Labyrint: Vražedná léčba
28, Já JůTuber

Pak tu máme knihy nakoupené a darované. U těch se od předešlého roku počet o dost zvýšil. Přesně na 27. To je skoro o deset víc. A to jsem se ještě s nakupováním knih celkem brzdila. Ono když je vídáte každý den, tak to není lehké odolat.

Zde máte seznam nových přírůstků:
1, Černobílý svět
2, Nástroje smrti díly 1-5
3, Sladká kuchařka
4, Moučníky z hrníčku
5, Denní hlídka
6, Pohádková kniha legend
7, Keltská kniha mrtvých
8, Havran: Krvavé oko
9, Muž jménem Ove
10, Naučte se kreslit: Fantasy 2
11, Kočky za 15 minut
12, Velká kniha kreslení
13, Škola kreslení a malování
14, Kreslení a malování
15, Amélie a barevný svět
16, Harry Potter: Filmová kouzla
17, Norsko - Stručná historie států
18, Metro 2033
19, Silo
20, Skleněný trůn
21, Devatero vílích pohádek
22, The Elders Scrolls: Pekelné město, Pán duší

To je tedy vše. Kdyby vás zajímal detailnější názor na některou z uvedených knih dejte vědět do komentářů. S radostí sepíšu článek nebo natočím video.
Jak jste na tom se čtením za rok 2015 vy? Kolik jste toho přečetli? A která kniha byla ta nejlepší a která naopak nejhorší? Budu se těšit na vaše odpovědi v komentářích.

P.S.: Pokud by vás to zajímalo, tak knihovnička už byla úplně nacpaná, takže abych si mohla kupovat nové knihy musela jsem část uložit do krabice do sklepa.

Novoroční plánování

Začátek nového roku s sebou nese mnohá očekávání. Každý z nás třeba i jen ve skrytu duše doufá, že nový rok bude lepší a jiný než ten předchozí. Kdyby totiž všechno bylo stejné byla by to nuda, nemyslíte?
Proto si mnoho lidí plní radostného očekávání a odhodlání dávají do nového roku nejrůznější předsevzetí. Najde se sice i spoustu skeptiků, kteří tvrdí, že to nemá smysl, a že po pár dnech s tím seknete, ale tím se teď nebudu zabývat. Nikdy nemůžete vědět, jestli třeba letos se to konečně nezlomí a vy svých cílů opravdu dosáhnete. Přesně proto si dávám nová předsevzetí každý rok. Jsem totiž osoba s chorobnou touhou po organizaci, plánování času a navíc mě hrozně baví psát si nejrůznější seznamy. Takže kromě novoročních předsevzetí si dávám i roční cíle od narozenin do narozenin. To, abych toho náhodou neměla málo. Podle toho pak taky vypadá to plnění.
Mimoto mě taky baví číst si své touhy a přání zpětně. To si pak mnohem víc uvědomíte, jak moc jste se změnili, i když si připadáte pořád stejní. Některé cíle vám najednou přijdou strašně hloupé a zbytečné. Případně jako já můžete zjistit, že jste některé v průběhu let ztratili aniž by jste věděli, jak nebo proč. Přitom jich chcete dosáhnout pořád.
Letos jsem se rozhodla se s vámi o některé své cíle podělit. Budete, tak moct v průběhu roku vidět, jak moc se mi je daří či nedaří plnit. Takže pojďme na to.

Kreslení a Animace:
- kreslit víc architektury
- kreslit víc krajinek
- kreslit víc zvířat
- kreslit obrázky s pozadím
- kreslit každý den min. 20 minut
- zaplatit si kurz figurální kresby
- vyzkoušet nové techniky
- najít vlastní styl
- udělat animaci s medúzami
- udělat animaci s mořskou pannou
- udělat krátkou animovanou sketch na 30 s
- naučit se pořádně animovat chůzi
- pořídit si Animator´s Survival Kit
- pořídit si víc Promarkers fixů
- pokreslit aspoň tři celé skicáky

YT a Blog:
- dosáhnout 5000 odběratelů na YT
- překročit návštěvnost blogu 10 000
- získat 100 sledování na FB stránce
- natočit krátký film s příběhem
- přidávat na YT min. 1 video týdně
- vydávat nové články na blog 2-3 krát do týdne
- natočit video s nějakým jiným YouTuberem
- přispívat pravidelně na DeviantArt

Knihy a Filmy:
- přečíst všechny knihy v knihovničce
- přečíst 40 knih
- přečíst aspoň 3 knihy v Angličtině
- zrecenzovat alespoň 10 knih
- zrecenzovat alespoň 10 filmů
- vidět v kině 20 filmů
- zvýšit počet zhodnocených filmů na CSFD na 1500
- koupit alespoň 5 knih z Wishlistu

Ostatní:
- vyzkoušet program Whole30
- chodit alespoň 2 krát týdně běhat
- líčit se každý pracovní den
- vyzkoušet nějaký pletený účes aspoň 3 krát do týdne
- podívat se na Neuschweinstein
- víc třídit
- každý víkend chodit na procházky
- víc fotit
- jet k moři
- zbavit se úplně ekzému
- nechat si udělat tetování
- víc se vídat s kamarádkami
- zajít na představení do Národního divadla
- zlepšit Angličtinu
- znovu se domluvit Německy
- naučit se dorozumět Norsky

Spoustu mě toho určitě ještě napadne v průběhu roku. A aby jste viděli, že předsevzetí se dají plnit. Tak tady máte ještě seznam těch úspěšně splněných za minulý rok.

Co se povedlo v roce 2015
- Úspěšně jsem dokončila VŠ a získala titul BcA.
- Nezbláznila jsem se z dělání bakalářky.
- Začala jsem zase psát na blog a točit videa na YT.
- Získala jsem vlastní stativ a světlo na natáčení.
- Zbavila jsem se ekzému na zápěstí.
- Upekla jsem svoje první cupcakes.
- Pořád mám dobrou práci.
- Potkala jsem spoustu nových a úžasných lidí.
- Vyzkoušela jsem fialovou a růžovou barvu na vlasy a ombre.
- Zhodnotila jsem na CSFD 58 nových filmů.
- V kině jsem viděla 17 filmů. /Bude samostatný článek./
- Napsala jsem recenze na 12 filmů.
- Napsala jsem recenze na 4 knihy.
- Přečetla jsem 28 knih.
- Koupila jsem 23 knih.
- Vyzkoušela jsem Život bez pšenice.
- Zhubla jsem 4 kila.
- Pořídila si kosmetiku od Urban Decay.
- Začala jsem fušovat do SFX Makeupu.
- Začala jsem zase kreslit.
- Pořídila jsem si profesionální fixy.
- Pořídila jsem si 72 odstínů pastelek.
- Začala jsem se zase učit Norštinu.

Není toho málo, co myslíte?
Co se povedlo v loňském roce vám? A máte nějaká předsevzetí pro tento rok? Jak se k nim vůbec stavíte?